BARCELONA
Náš první výlet se konal do Barcelony, do města, které zná snad každý, do města, které žije fotbalem a ani o památky tu není nouze.

Ráno jsme přijeli asi kolem desáté hodiny na vyhlídku na celé město, odkud byl krásně vidět přístav se záoceánskými a dopravními loděmi, jelikož jsem v životě tak obří lodě neviděla, byla jsem nadšená. Lodě, jachty a plachetnice miluju a jednou na nich určitě popluju. Takhle jsem se mohla kochat akorát z pobřeží, ale stálo to za to. A že těch parádních lodiček tam bylo požehnaně.







Potom nás autobus vzal do města, kde jsme měli asi sedmihodinové volno. Projít celou Barcelonu za sedm hodin je takřka nemožné, takže jsme hledali to nejzajímavější. Rozhodovali jsme se mezi slavným barcelonským fotbalovým stadionem a akváriem. Nakonec nám bylo doporučeno L’Aquàrium de Barcelona, což je takové to akvárium, kde chodíte pod žraloky a vidíte všechna možná mořská stvoření jako chobotnice, kraby, tučňáky, hvězdice, apod. Podobné akvárium jsem navštívila v Itálii, ale tohle bylo o chlup lepší. Vstupné do akvária stálo 20 euro, pro studenty 18 euro, takže jsem svého statusu studenta hned využila.








Jako druhou a taky poslední památku v Barceloně jsme museli vidět tu vyhlášenou katedrálu Basílica de la Sagrada Família. Problém nastal ve chvíli, kdy jsme zjistili, že katedrála není zrovna blízko od akvária a pěšky to nestihneme. Nejlepší cesta byla barcelonským metrem, což byl opravdu zážitek. Nejdřív jsme se museli mezi 11 linkami metra zorientovat a následně si koupit správnou jízdenku. Naštěstí nám jeden pán v metru pomohl. Metro bylo velmi dobře značené, směry, přestupy, výstupy, všechno bylo velmi přehledné. Nicméně na rozdíl od pražského metra, bylo v tom barcelonském příšerné vedro, nejen že venku bylo asi 30°, v metru bylo tak o pět stupňů víc. Jednotlivé vlaky byly poměrně špinavé a vnitřek metra nehezký. Úplně něco jiného než v Praze, ale na místo nás to dopravilo.



Konečně jsme dorazili k samotné katedrále. Dovnitř jsme ale nešli, jelikož ty fronty byly nekončící, tolik lidí není ani v Praze. Každopádně celou katedrálu jsme si obešli a nafotili ze všech stran. Neustále katedrálu opravují, proto ty jeřáby.

V Barceloně jsme ještě stihli ochutnat výbornou zmrzlinu v dvojkornoutku a taky si zajít na oběd.








KLÁŠTER MONTSERRAT
Ještě ten samý den jsme vyjeli na horu Montserrat, kde najdeme stejnojmenný klášter. Z tohohle kláštera budu mít velmi pěkný zážitek. Už když jsme vystupovali z autobusu, tak trochu poprchávalo, ale skoro nikoho to nezastavilo a vydali jsme se asi 10 minut ke klášteru, pomalu začalo přidávat, ale stihli jsme se včas schovat. V klášteře byla velkým lákadlem tzv. madona, na kterou si každý sáhl a něco si přál. Klášter byl průchozí dokola a šlo se jedním směrem, takže u madony se chvíli stála fronta. 



Ještě než jsme si stihli na madonu sáhnout, vypadla elektřina a my zůstali v úplné tmě. Asi po patnácti minutách ji zase nahodili a my už slyšeli jak silně hřímá. Po dokončení prohlídky kláštera nebylo vidět ni, jen mlha a blesky. Hromy burácely a déšť byl silný. Moc pěkná bouřka, která byla přímo nad námi nás nechala asi půl hodiny čekat pod střechou před klášterem, nakonec jsme to vzdali a vydali se vstříc dešti. Naprosto promočení jsme náš výlet ukončili.



TARRAGONA
Poslední výlet byl do města Tarragona, které jsme si v klidu prošli a nakonec se navečeřeli v jedné čínské restauraci, ale jídlo čínské nebylo. Jelikož jsme do Tarrgony jeli navečer, postupně sluníčko zapadlo a viděli jsme nádherně osvícené město, přístav a amfiteátr, který je velkým lákadlem. Jedno z nejkrásnějších měst, kde jsem kdy byla.







Jsem ráda, že jsem se konečně dokopala a chytila příležitost vidět další kousek světa. Barcelona patřila do mého seznamu míst, které chci vidět, a teď ji můžu hrdě odškrtnout. Pokud bych chtěla ve Španělsku ještě něco vidět byly by to ostrovy Mallorca a Ibiza, město Sevilla a Gibraltarský průliv. Tak snad někdy.