MOJE PRACOVNÍ ZKUŠENOSTI

04 června

"Když si zvolíš práci, kterou miluješ, už nikdy nebudeš muset pracovat."

Po delší odmlce, kdy jsem ležela v učení a připravovala se na zkoušky, tu je konečně nový článek! Hurá! Už bylo na čase ... já vím. Ale také věřím, že vy, co jste také na vysoké škole nebo jste si jí prošli, tak chápete, jak je zkouškové občas (většinou) náročné. Já jsem taková, že se všechny zkoušky snažím udělat, co nejdříve, abych potom měla klid a nestresovala se tak dlouho. Zkoušky jsem úspěšně zvládla na první pokusy a teď mám konečně čas na blog. 

Dnešní článek bude ze série článků o práci, první je o mých pracovních zkušenostech a brigádách. Vzhledem k tomu, že už jsem vystřídala několik brigád ať už manuálních nebo kancelářských, tak bych Vám ráda sepsala moje tipy a pocity.


všechny fotky jsou pouze ilustrativní

O brigádě jsem začala přemýšlet už v patnácti letech, ale najít něco v patnácti je téměř nadlidský úkol. Přesto jsem 3 dny o prázdninách pomáhala v obchodě s oblečením u nás ve městě. Sice to byly jen 3 dny, ale i to se počítá, jelikož další 2 roky jsem tam pomáhala už skoro celé prázdniny. Rovnání oblečení, vybalování a očipovávání nebylo tak těžké. Náročné bylo, že jsem třeba 6-10 hodin stála a dělala pořád to samé, takže mě potom trochu bolely záda a byla jsem někdy fakt vyčerpaná. Ale beru to jako první pracovní zkušenost. Pracovat v obchodě s oblečením vůbec není špatné, pokud vás baví móda.



Po třeťáku na střední jsem chtěla vyzkoušet zase něco jiného. Zařídila jsem si brigádu ve fabrice, která vyrábí obklady. Čekal mě měsíc v nepřetržitém provozu, pouze měsíc, protože o brigády je velký zájem a berou vždy jen na měsíc. Ze začátku mě to vůbec nebavilo, ranní a odpolední směna byly v pohodě, ale noční mi dala zabrat a chvilkama se mi chtělo opravdu spát, ale vydržela jsem to a ty peníze za to stály. Občas dokonce nebylo, co dělat a já mohla i brouzdat po internetu. (to je pracovní morálka).

O rok později po maturitě jsem věděla, že do fabriky už nechci, hledala jsem něco v mém oboru, jelikož mám vystudovanou obchodní akademii, takže něco s tím spojené. Ovšem neměla jsem ani ponětí, kam bych měla na léto jít. Nakonec se mi ozvala známá, že by potřebovala na léto brigádu do cukrárny. To byla výzva a jelikož jsem nic jiného neměla, tak jsem si řekla, proč ne. Nastoupila jsem hned po maturitě na konci května a byla tam až do konce prázdnin. Kdo by to byl řekl, ale bavilo mě to. Sice byl občas vážně frmol, ale byla to super zkušenost. Poznala jsem spoustu super lidí (zákazníků), se kterými se zdravíme i teď, když se někde potkáme.


Po prázdninách jsem nastupovala na vysokou do Prahy a jelikož studenti na vejšce mají většinou dost volného času, hledala jsem si práci-brigádu v Praze, tentokrát už ale opravdu v oboru. Praha nabízí několik nabídek brigád v oboru administrativa, ekonomika, účetnictví, apod., takže jsem rozeslala životopisy a čekala. Nakonec se mi ozvaly 2 firmy a pozvaly mě na pohovor. První pohovor probíhal v trochu napjaté atmosféře, ale byla jsem nadšená. Ovšem už se mi neozvali, ačkoliv mi slíbili, že mi rozhodnutí sdělí do konce měsíce.
Druhý pohovor byl mnohem příjemnější a přátelský, hledali administrativní výpomoc do advokátní kanceláře. Ještě v den pohovoru mi sdělili, že mě vybrali a že mohu nastoupit. V září jsem tedy plná očekávání nastoupila do mojí první práce v oboru. Ze začátku mě přidělili do jednoho týmu, kde jsem měla vypomáhat. Ovšem než mě začali zaučovat, trvalo to asi tři týdny, takže jsem pořád čekala, kdy mě to naučí. V říjnu mi začala škola a bohužel můj rozvrh nebyl vůbec pěkný, jak jsem si myslela, že budu stíhat práci i školu, tak jsem se pěkně zmýlila. A když k tomu připočítám ještě dojíždění, jelikož nejsem z Prahy, tak bych strávila kolem 5 hodin na cestě se vším všudy, navíc kolektiv nebyl zrovna přátelský, takže jsem se rozhodla brigádu po měsíci ukončit. Jednoduše jsem měla velké oči. (Co si budeme povídat, mám je dodnes.)

Rozhodla jsem se soustředit na školu a brigádu zkusit až později. Ale stala se taková pěkná náhoda a asi po týdnu, co jsem chodila do školy mi napsal kamarád, že shání studenty na brigádu jako finanční poradce. Vzala jsem to všema deseti, ikdyž jsem tušila, že to nebude dlouhodobá brigáda. Po seznámení s firmou a principem, jsem byla trochu na vážkách, ale chtěla jsem to vyzkoušet. Nakonec jsem na konci roku skončila i tam, nebylo to prostě ono, finančního poradce dělat nechci. Ale musím pochválit všechny firemní akce a školení, ty byly naprosto skvělé.


V lednu jsem měla zkoušky nečekaně rychle hotové a měla před sebou měsíc prázdnin, ale mamce se nelíbilo, že budu válet doma. Takže jsem se kousla a začala projíždět nabídky brigád na internetu, ale tenokrát jsem se soutředila na to, aby to nebylo přes celou Prahu, abych tam nebyla celý den a aby práce byla zajímavá. Přeci jsen dojíždět za prací, která vás nebaví, třeba 2 hodiny, být tam celý den a zase 2 hodiny zpět domů, není úplně super.

Na pár nabídek jsem odpověděla, ale neviděla to nadějně. Dost mě překvapilo, když mi ještě ten den zazvonil telefon s nabídkou na pohovor. Pohovor probíhal skvěle, bylo mi ukázáno, co přesně budu dělat, od kdy do kdy bych měla být přibližně v práci a kde budu pracovat. Ideální místo. A přesně tam jsem až dodnes.


Určitě Vám vrtá hlavou, proč jsem toho vystřídala tolik, hlavně teď při vysoké škole? Dokud si mohu vybírat a zkoušet, tak zkouším, abych zjistila, co chci dělat a co mě baví, abych to nemusela takhle střídat po škole. Jsem otevřená skoro všemu, co je v mém oboru a ráda vyzkouším něco nového.

Spousta studentů také pracuje v McDonaldu nebo v KFC, tahle brigáda mě úplně minula, jelikož u nás ve městě ani jedno z nich není a teď se snažím hledat nabídky v oboru.

Doufám, že se Vám článek líbil a zase jste se o mě dozvěděli něco nového. Do komentářů mi napište, jaké pracovní zkušenosti máte vy a jestli také zkoušíte, co Vás bude bavit nejvíc?

Těším se u dalšího článku ♥

PODOBNÉ ČLÁNKY

7 komentářů

  1. Ja som zatiaľ stále v účtovníckej oblasti. Začínala som s platbami a to ma istý čas dosť bavilo a úprimne stále cítim trochu nostalgiu. Najviac ma bavilo zisťovať prečo sa nejaká platba vrátila a správne to nastaviť. Momentálne účtujem a to ma už baví menej. Rozmýšľam aj nad zmenou oboru ale už sa mi akosi nechce ísť platovo nižšie a zase začínať s nulovými alebo takmer žiadnymi pracovnými skúsenosťami. Avšak asi máš pravdu že treba robiť to, čo nás baví.

    OdpovědětVymazat
  2. ja som za svoj život absolvovala pomerne dosť brigád. začalo to nejakými promo akciami, ktoré ma kruto nebavili a o produktoch som nič nevedela keďže som dostala akurát leták o televízoroch a to bolo tak asi všetko :D potom som robila chvíľu v kine kde to bolo iba niekoľkohodinové státie a sem tam urobiť pár káv. najviac ma asi bavila práca v butiku kde to bolo o nejakých radách a tipoch pre zákazníčky one on one :) no a najhoršou pracovnou skúsenosťou bolo jednoznačne UGO kde na mňa slečna vedúca stále iba jačala a potom sa vedľa mňa stihli kolegyne POBIŤ! (týmto pozdravujem spoločnosť UGO pre ktorú som robila celé dva dni kým som mala mental breakdown a odvtedy mám pomaly problém aj vstúpiť do ich predajne)
    Ivana xx

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky si toho vyzkoušela hodně, s tím UGEM je to netradiční zkušenost, už vím, kam nikdy nepůjdu pracovat :)

      Vymazat
  3. Je hezký, že sis toho vyzkoušela více :)

    OdpovědětVymazat
  4. Tvé články mě opravdu baví v kladném slova smyslu. Mohla by jsi poradit začínajícímu blogerovi jaké pravidla dodržovat?

    OdpovědětVymazat
  5. Ten citát je na začátku se mi hodně líbí, ale vlastně s ním trochu nesouhlasím. Já si našel a vybral práci copywritera. Nejdřív to byly krátké brigády, až to nakonec přerostlo do práce na HPP a nyní k podnikatelské činnosti. A i když mě to baví, tak je to pořád práce, do které musím ráno vstát a někdy, světe div se, se prostě nechce. :) Takže hezká myšlenka, leč v praxi se setkáme s mnoha pokušeními se jí vzdát. :)

    OdpovědětVymazat
  6. Máte k tomu skvělý přístup. Opravdu. :) Moje pracovní zkušenosti jsou taky široké. Od patnácti brigády, obchody, fast foody, pak malá rodinná firma. Když jsem šla ve 21 letech do práce na HPP, tak už jsem měla docela velké pracovní zkušenosti a hlavně mi nechyběl pracovní režim. Díky tomu jsem práci v Havířově, kde jí jinak moc není, našla doslova za pár dní. :) Trvalo to deset dní a od nového měsíce jsem byla zaměstnaná. :)

    OdpovědětVymazat

Děkuju, že jste si udělali čas a zanechali komentář. Kate ♥